Zahlédnout padající hvězdu je otázkou chvilky. Kraťoučkého okamžiku, kdy nečekaně prolétne nebem.  Nedáváte -li pozor, unikne vám.  Proklouzne. Zůstane prázdno.

Abychom zachytili padající hvězdu, je velmi důležitá naše pozornost.

O naši pozornost, se vede velikánský boj. Ti, kteří chtějí mít nad vámi moc usilují o to, aby zaměstnali vaši pozornost a vaši mysl. I my sami se mnohdy vrháme do kolotoče „zaneprázdněnosti“. Jsme stále pod vlivem velkého množství informací, povinností a plánů, a naše pozornost je roztříštěna na 1000 kousků. Uniká nám zacílení. Uniká nám přítomný okamžik.

Pokud si uvědomíte jak cennou devízou je vaše pozornost, když si uvědomíte, čemu nebo komu ji věnujete, máte vyhráno.

Co ale dělat, když o ni přijdete?

V nemoci pro mě bylo velice náročné až nemožné se na cokoli soustředit. Nemohla jsem pozornost udržet, nad něčím přemýšlet. Jako by můj mozek přestal pracovat. Jako kdybych žádný mozek v hlavě neměla. Byla tam jen černá díra.

Svůj stav jsem si uvědomovala. Byla jsem úplně odpípnutá, bezbranná a myslela jsem si, že s tím nelze nic dělat. Ale vím, že jde!

• Jsme tak mocní, že pro cokoli se rozhodneme, toho dosáhneme.
• Jsme tak mocní, že cokoli tvrdíme, to je naší pravdou.
• Nemusíte „věřit“, nemusíte si něco „vsugerovávat“, nemusíte „přemýšlet“. Jediné co musíte udělat je dělat. Něco. Cokoli. Ono se ukáže, jestli dělání má nějaký efekt. Často se ukáže, že právě DĚLÁNÍ efekt má.

Mám na mysli takovou činnost, která je jednoduchá, ale při které se musíte soustředit na výsledek. Nepomůže mytí nádobí, žehlení prádla či jiné „známé“ činnosti (to jedete na autopilota – naučené programy).

• Začněte kreslit nebo jen vybarvovat mandaly. Hrajte si s barvami a kombinujte je. Na trhu je veliké množství již předpřipravených pracovních sešitů. Můžete si tvary tvořit i sami. Doporučuji si však vědomě vybírat takové obrázky, které vás ještě víc kreativně rozvinou, nebo potěší. Ať je vaše tvoření nádherné a dechberoucí.

• Začněte navlékat korálky, tvořte náramky, náušnice, řetízky.

• Drátujte, tvořte z pedigu, hněťte keramiku, nebo samotvrdnoucí hmotu, háčkujte. Zkrátka dělejte cokoli manuálního, co vás napadne a co vás bude těšit. Cokoli, u čeho uvidíte výsledky hned. Protože výsledkem si radost potvrdíte!

Díky tvoření se má mysl znovu učila soustředit na činnost. Na přítomný okamžik. Byla jsem vědomá toho, co dělám. Všechnu pozornost jsem naprala jen do jedné aktivity (neposlouchala jsem u toho ani hudbu – to vše rušilo, vytrhovalo z koncentrace).

Můj život s depresí se začínal měnit.

Můj psycholog mi radil, abych psala. Abych se z emocí vypsala. I tato technika mnohým lidem pomáhá. Mě to nešlo! Můj mozek byl jen černá díra a žádné myšlenky, ani slova mě nenapadala.

Zato kreativita, i když zpočátku chvilková, a roztřesená, mě postupem času přivedla ke koncentraci a zaměření pozornosti. Také k uspokojení z vykonaného díla. Rodily se první střípky radosti.

Pozornost jako taková je přímo spojená s přítomným okamžikem.

Ještě jinými slovy: „Pouze tomu, co děláme v přítomném okamžiku, věnujeme pozornost!“

Možná budete namítat, že to není pravda. Samozřejmě, že mnoho činností děláme automaticky, nepřemýšlíme nad nimi. Jsou to naše naučené stereotypy, návyky (tzv.autopilot).

V některých momentech je autopilot velice dobrým sluhou, ale:

• Pokud se chcete uzdravit z nemoci, je nutné s autopilotem nepracovat. Vždyť vaše dosavadní návyky, zvyky a stereotypy vás přivedly do stavu, v jakém jste TEĎ! Ať se vám to líbí, nebo ne.

• Pokud se chcete uzdravit (a uzdravení z nemoci je změna), nebo chcete mít svůj život pevně v rukách (převezmete za něj plnou zodpovědnost), nese to s sebou tvoření nových návyků.

• Pokud si chcete dát záležet na kvalitě nových návyků, na tom, aby pro vás byly přínosné a užitečné, pak se jim musíte vědomě věnovat.

Říká se tomu, být ve stavu vědomé pozornosti.

Být přítomní.

Vnímat, co se děje právě TEĎ.

Díky vědomé pozornosti se postupně navrátíte do plného zdraví. Tělesného i duševního.

Díky vědomé pozornosti uvidíte padat hvězdy